Táto
(-)
D G
Táto, můj zlatej táto,
D A7
proč musíš šerifem být,
D G D A7 D
táto, můj zlatej táto, proč musím rukou tvou zemřít.
V mládí si
mě učil koně štvát,
střílet a dobře se rvát,
táto, můj zlatej táto, proč musíš oprátku mi dát.
Na prsou
hvězda se třpití,
já zvedám hlavu svou výš,
je konec mladému žití, když musím rukou tvou zemřít.
Synku, můj
zlatej synku,
proč musíš banditou být,
táto, můj zlatej táto, proč musím rukou tvou zemřít.
Recit. na
začiatku:
Bylo to dávno, někde na Mexických hranicích
nedaleko Montany. Šerif vede k šibenici zajatce.
Zajatcem byl mladý chlapec, kráčí hrdě k šibenici
a zpívá, zpívá svou poslední píseň.
Recit. na konci:
Je po popravě, lidé se rozcházejí,
jen šerif klečí u šibenice u svého mrtvého syna.
V tom se z nedalekého domu ozve výkřik:
"Šerife, dcera se vám v Montaně zastřelila!"
No šerif nevstává a neutíká za hlasem,
ale klečí u svého syna, ale již nepláče.
Protože mrtví - už nepláčou.
Spev:Táto můj
zlatej táto,
proč musím rukou tvou zemřít.